Chomutovský Interpohár byl krásnou tečkou za sezonou

23.10.2018

Do Chomutova jsme zvyklí jezdit na Interpohár v létě, letošní podzimní varianta ale má také své kouzlo. I když jsme nevyhráli – ve finále si zahráli bobří veteráni proti nastupující generaci, v několika zápasech jsme předvedli parádní softball.

Autor: Pavel Hrdina

Na turnaj do Chomutova se málokdo nechá přemlouvat. Není to tak daleko a dobře to tam známe. Proto jsme vyrazili ve dvou týmech – Mighty a Angry Pikes. Početně to nakonec kvůli omluvenkám vycházelo jen tak tak. Ale to na Interpoháru nevadí, hráči mezi týmy totiž můžou libovolně přebíhat.

Angry Pikes – Nevydařenou sobotu zastínila parádní neděle (6. místo)

Byli to Angry Pikes, kdo měl z obou týmů o dost těžší skupinu. Vyfasovali totiž mladé Beavers a Spectrum, které se v sobotu představilo v plné síle. Proti tak našlapaným týmům jsme ve smíšené sestavě neměli šanci a byly z toho dvě jednoznačné porážky, kdy jsme se prakticky nehnuli z obrany.

Aby toho nebylo málo, hned v prvním zápase si Jitka Zdvíhalová na catcherovi zlomila prsty na házecí ruce a musela do nemocnice. Demoralizovaní a oslabení jsme tak uvítali milosrdenství rozpisu turnaje, které naše sobotní trápení ukončilo už po druhém zápase.

Neděle, to už bylo něco jiného. Vítězství nad North Stars a následně i nad smíšenými Seitls Ostrava nás posunulo do bojů o šesté místo. A tak jsme si zopakovali souboj se Spectrem a odveta se vyvedla parádně. Oba týmy hrály v experimentálních sestavách, nám se to sešlo líp a vyhráli jsme 3:2.

„Rozlosování týmů nám moc nepřálo a nešťastné zranění kečra byl velký sobotní zářez. Vše jsme si ale vynahradili v neděli. Tady nám výrazně psychicky pomohla první výhra. Nechci to úplně přisuzovat půjčené nadhazovačce, šli jsme si od prvního odpalu za výhrou. A další výhra nenechala na sebe dlouho čekat. Rozjeté Angry Pikes už nezastavilo ani Spectrum, takže konečné 6. místo je dobrý výsledek,“ zhodnotil vystoupení týmu kapitán Jindřich Dudek.

Sestava Angry Pikes: Jitka Zdvíhalová, Jindřich Dudek, Lenka Nedvědová, Jakub Švarc, Marek Medek, Michal Čížek, Kája Tančiboková, Eva Mošovská, Derek O´Brien.

Mighty Pikes na špičku nestačili (4.-5. místo)

Papírově silnější byli Mighty Pikes, a to hlavně díky exreprezentantovi Lukášovi Holubovi na soupisce. Na prkně nám pomohl zejména proti Kaceřovu, který jsme porazili 5:2. S North Stars to bylo na pohodičku, veteránům z Dolní Poustevny jsme nadělili dvouciferný rozdíl.

Vítězství ve skupině nám ovšem do cesty zařadilo týmy, na které jsme prostě nestačili. Ještě v sobotu jsme vyzvali chomutovské mazáky v čele s největší legendou českého softballu Lubošem Vrbenským. Prohráli jsme 0:4, ale co už. Ten zážitek – stoupnout si na Luboše, nám už nikdo nesebere.

O něco slabší výkon jsme ukázali v neděli opět proti Beavers, tentokrát mladým. Venca Šrétr na prkně nebyl tak neřešitelný jako Vrbenský, to nám však bylo houby platné. Ne, že bychom měli blízko k vítězství, zbytečné chyby při běhu na metách a v poli nás ovšem připravily o přijatelné skóre.

Na závěr jsme si zopakovali duel s Bandity Kaceřov, tentokrát ovšem bez Lukáše Holuba. Možná právě jeho výkonnost na pálce nám chyběla, abychom soupeře přetlačili. Na nadhozu ho totiž skvěle zastoupil Pepa Klokan, v útoku nám ale jeden dva odpaly scházely.

 „Parádní turnaj na konec úspěšně sezóny. Až na zápas proti mladšímu Chomutovu, všechny zbylé zápasy vypadaly jako hezkej softbállek. Chválím všechny tři nadhazovače, kteří se na prkně otočili a nenechali se rozbušit. Ale i celý tým, který prostě fungoval,“ říká kapitán Mighty Pikes Petr Ševčík.

Sestava Mighty Pikes: Lukáš Holub, Pepa Klokan, Martina Marešová, Markéta Jindřichová, Jára Stehno, Petr Ševčík, Petr Šuták, Pavel Hrdina, Petr Říha, Honza Bugno.