Kouč o výkonu Štiček: Bylo to špatné

7.6.2017

O víkendu jsme bojovali na hřišti Spectra. Kromě pořádajícího týmu si druhé kolo 3. ligy nenechali ujít ani Miners Kladno, Blesk Jablonec, Hluboká a Blondies České Budějovice. Ačkoliv se čtvrté místo, které jsme obsadili, nemusí zdát špatné, trenér na nás moc pyšný nebyl. A my na sebe také ne.

Jeden jediný vyhraný zápas za víkend nám náladu nezvedl. A vlastně ani v něm toho moc zajímavého nebylo. Poprvé za tři roky v lize nebyl závěrečný rozhovor s koučem Jiřím Georgem Zdvíhalem ani trochu pozitivní. Je těžké tuto reportáž psát, ale snad se z našich chyb poučíme a příště už to bude zase lepší. Navíc nevydat článek jen proto, že jsme hráli „tužku“, by nebylo fér. Musíme se k tomu postavit čelem a věřit, že jsme si to nejhorší už vybrali. Do příště musíme pořádně zamakat!

Autor: Markéta Bakičová

Kouči, jak bys zhodnotil přípravu do zápasů?

Už od začátku to bylo takové laxní. Celková atmosféra byla ponurá a nebyla cítit žádná chuť do hry. Jako by se nechtělo hrát. Je potřeba ten přístup zlepšit, víc se nahecovat a hlavně si ten softball užívat. Je třeba se zahřát rozpálením a rozchytáním. Ne čekat, že se všechno udělá nějakým způsobem samo.

Kde si myslíš, že byly největší problémy?

Sobota začala špatným zápasem, kde jsme neměli žvýkačky v rukavicích a spousta jasných autů nám z nich vypadla. Ačkoliv jsme v prvním zápase nepálili nějak extra, byli jsme vyrovnaným soupeřem. Dokázali jsme dělat body, ale pak jsme jich hodně dostali zbytečně. Zápasy tentokrát nerozhodovaly hity ani pálkaři, ale polaři, kteří prostě dělali chyby.

Co si myslíš o našem jediném vyhraném zápase?

Ten zápas se rozhodoval na konci, leč zase to nebyl zápas vyhraný námi. Soupeř nám umožnil být lepší nebo využít chyby. Nedosáhli jsme na vítězství sami, ale dostali jsme ho od soupeřů. To samé naše porážky nebyly soupeřovými výhrami, ale byly to námi odevzdané zápasy. Bylo to špatné. Nevyužívali jsme chyby, netrestali je. Nedělali jsme jednoduché auty a byly z toho obsazené mety, které nás potom na passed bally stály mraky bodů. Softball je složitá hra všech hráčů a musí fungovat každý prvek, který tam je zakomponovaný. Když jeden prvek vypadne, tak stáhne s sebou i všechny okolo sebe. To je jak když se rozbije ozubený kolečko. Musí to fungovat jako celek. Řekl bych, že celkově by to chtělo zapracovat na přípravě celého zápasu. Ten zápas musíme chtít vyhrát od začátku do konce a ne čekat na někoho, že to zvládne. Prostě musí fungovat všichni. Všichni se musí hecovat. Smáli jsme se skandování některých týmů, ale oni se tím dávali dohromady a tu energii posílali svým hráčům, kdežto my jsme tam tu energii žádnou neměli.

Přijde mi, že se nám vždy zadaří tak jedna směna. Vidíš to taky tak?

O tom je celý ten softball, že se povede jedna směna víc a druhá míň. Je to dané třeba tím, že už se jede druhé kolo na stejného nadhazovače, což pomáhá pálkařům. Nadhazovač je unavený, pálkaři ho mají okoukaného, sejde se to. Umíme od první směny nasázet body, ale pak se nic nestane. Uspíme se a nepotvrdíme to dál. V posledním zápase jsme měli mraky odpalů přímo do rukavic. To byly dobré odpaly. To bylo prostě to štěstíčko, které nám chybí. Jak říkám štěstí přeje připraveným a my jsme připravení nebyli, proto jsme nevyhráli.

Kde vidíš největší problém v naší hře?

Chybí nám, myslím si, hráčský zkušenosti. Myslím, že trénovat se může, ale pokud člověk nezíská herní disciplínu a herní zkušenosti ze zápasů a nepřenese si ty zkušenosti do dalších zápasů, tak z toho nikdy nic nebude. My z toho zatím netěžíme. Nečtou se signály. Hráči si pletou signály. Jsou i pálkaři, kteří signály neznají. To už je špatný přístup k týmu. Je prostě potřeba té zodpovědnosti na všech postech. I když někdo jenom píše zápis nebo sbírá pálku, tak je pořád součástí týmu a musí být připravený na střídání a všechno. Z toho plyne i to, proč je jedna směna v zápase lepší. Ti lidé neudrží koncentraci celý zápas. Tenhle víkend jsme nehráli, že to chceme vyhrát, ale hráli jsme, že nám to někdo dá zadarmo. My jsme si to nevybojovali sami, takže jsme si ani vyhrát nezasloužili.

Již koncem června náš čeká další turnaj. V Hluboké nad Vltavou musíme dokázat, že hrát chceme a dokážeme se na hru soustředit. Jedině tak můžeme začít zápasy vyhrávat.