Pražský přebor žen pokračuje a my se v úterý tentokrát postavily proti týmu z Neratovic. Boj to byl jako vždy velký, ale z vítězství se nakonec radovaly soupeřky. Celý zápas hodnotí Miky, která je jednou z našich nejzkušenějších hráček a v přeboru se ujala také role kauče.

Autor: Markéta Jindřichová

S Neratovicemi jsme hrály úplně poprvé. Co jsme o nich věděli?
S Neratovicemi jsme sice v přeboru hrály poprvé, ale známe je z dřívějších let z 3. ligy. Víme, že je to zkušený tým, který ví, jak soupeře dostat do úzkých.

Jak hodnotíš jejich první nadhazovačku? Jak jsme se s ní popraly?
Jejich první nadhazovačka ví, co háže. První zajišťovák, druhý rychlý míč, třetí changeup a je hotovo. Myslím ale, že je to přesně náš nadhoz. Překvapilo mě, že jsme se na ni začaly prosazovat až pátou směnu, kdy na ní byla znát únava.

Jak jsi viděla naši obranu?
V obraně jsme hrály slušně. Neratky umí pálit, takže body byly spíš z hitů. Musíme ale zapracovat na rychlosti běhu pro míč, který projde za zadní pole a komunikaci mezi polaři.

Připomeň druhou nadhazovačku soupeřek. Jak jsme se na ni měly prosadit?
Druhá nadhazovačka soupeřek je naše noční můra. Je to nejpomalejší nadhoz v přeboru a nám se nedaří na něj načasovat. Holky z Neratek moc dobře vědí, že je to velmi účinná zbraň. Jak jsme se měly prosadit? Měly jsme být trpělivější, nechat ji házet a pálit až třetí strike. A s každým nadhozem krást mety. Ten nadhoz je tak pomalý, že bych to stihla i já.

Co chybělo k výhře?
Co chybělo k výhře? Tři body! 😁 Čtyři směny se nám nepodařilo prosadit na pálce a na konci dotáhnout ty tři body. Ale neviděla bych ten zápas nijak tragicky. Pořád si musíme říkat, že to máme jako přípravu na ligu. Kdybychom chtěly vyhrát za každou cenu, věřím, že bychom to zvládly. Ale my chceme trénovat nové posty a nechat hrát nováčky. Nové holky jsou skvělé. Chyby, které udělají, jim hned dojdou. Věřím, že příště se jich vyvarují. A to je to, proč hrajeme Pražský přebor.

Vzpomeneš si na něco, co se ti vážně líbilo?
Nejvíc se mi v zápase líbila Eva. Vyzdvihla bych její ulejvku a následný rychlý běh, kterým dostala pole pod tlak. Hráčka ze třetí mety přehodila jedničku, dva body doběhly domů a Eva až na třetí metu. V dalším startu na pálce se nám utrhla ze druhé mety, Léňa jako kauč na třetí metě nevěřícně zvolala: „Tak teď už ale slajduj!“ a Evča šla ochotně k zemi a ještě byla safe. Je skvělé, že se toho nebojí. Většina nováčků spíš stojí přikovaná na metě. Ale to Evča ne.

Jak hodnotíš naši dohrávku?
Věřila jsem, že ty dva, případně tři body v dohrávce dáme. Vypadalo to slibně. Pak přišel odpal do vzduchu, nedorozumění mezi kauči, škrtnutý míč do foul ballu a bylo po zápase. Ale já bych ani tenhle okamžik neviděla tragicky. Opět jsou to zkušenosti. A když se nám někdy stane, že budeme muset jet na ligu bez kauče, zvládneme to.